Příběh Shackletonovy expedice: boj o holý život v ledovém pekle

V roce 1914, na prahu první světové války, začal příběh, který se stal legendou průzkumu polárních oblastí. Britský badatel Ernest Shackleton se vydal na expedici, která měla za cíl něco, co dosud nikdo nedokázal – přejít celý antarktický kontinent od pobřeží k pobřeží přes jižní pól. Tento ambiciózní plán, známý jako Imperial Trans-Antarctic Expedition, přinesl nečekané zvraty, které z expedice učinily příběh o vytrvalosti, odvaze a boji o přežití v jednom z nejnehostinnějších míst na Zemi.

Cíl expedice: napříč přejít Antarktidu

Shackleton nebyl v průzkumu Antarktidy žádným nováčkem. Už dříve se účastnil několika výprav a vedl vlastní expedici, která v roce 1909 dosáhla nejjižnějšího bodu, jakého se do té doby podařilo dosáhnout. Přestože jeho tým tehdy k jižnímu pólu nedorazil, Shackleton si získal pověst zkušeného vůdce. V roce 1914 přišel s ještě odvážnějším plánem: překonat Antarktidu napříč od pobřeží Weddellova moře k Rossovu moři, přičemž trasa měla měřit více než 2 900 kilometrů. Expedice byla rozdělena na dvě skupiny

Hlavní tým vedený Shackletonem  měla vyplout z Anglie a vstoupit na pevninu ve Weddellově moři u Filchnerova šelfového ledovce. Družstvo v počtu šesti mužů pod Shackletonovým vedením mělo uskutečnit vlastní přechod v délce 2900 km až k Rossovu moři. Zbývající členové měli na pobřeží provádět výzkumnou činnost.

Druhá skupina měla vyplout z Tasmánie a přistát u Rossova šelfového ledovce na opačné straně kontinentu. Jejím hlavním úkolem bylo vybudovat hustou síť skladišť na Beardmorův ledovec, která měla být využita při cestě Shackletonova družstva z jižního pólu. Kromě toho měla provádět geologická a meteorologická pozorování. 

Loď Endurance: odolná kráska

Endurance byla postavena v roce 1912 v norském Sandefjordu jako špičková loď pro plavby v arktických oblastech. Byla 44 metrů dlouhá, měla tři stěžně a byla zkonstruována tak, aby odolala tlaku ledu. Její trup byl vyroben z vysoce kvalitního dubového a borového dřeva, což ji činilo jednou z nejsilnějších dřevěných lodí své doby. Přesto, jak se ukázalo, ani tato pevná konstrukce nestačila na nevyzpytatelnou sílu antarktického ledu.

V ledovém zajetí

Expedice vyplula z jihoargentinského přístavu Grytviken v prosinci 1914. Po plavbě ledovými vodami Weddellova moře se však Endurance v lednu 1915 dostala do pasti. Ledová pole sevřela loď a znemožnila další pohyb. Shackleton se rozhodl vyčkávat – věřil, že jarní tání ledu loď osvobodí.

Místo toho se situace zhoršila. Po měsících strávených v zajetí ledu tlak ledových ker loď postupně drtil. Dne 27. října 1915 Shackleton nařídil opuštění Endurance. Loď se potopila o tři týdny později, zanechávajíc posádku 28 mužů uprostřed ledové pustiny bez jakékoli možnosti návratu.

Boj o přežití

Po ztrátě Endurance se Shackleton rozhodl přesunout posádku na sever. Muži táhli čluny zachráněné z lodi a zásoby přes ledové kry, dokud nezjistili, že je postup příliš vyčerpávající. Na jaře roku 1916 se led konečně začal tříštit, a tak posádka nasedla na čluny, aby se pokusila dosáhnout pevné země.

Po neuvěřitelném boji s ledovými vlnami, zimou a hladem se muži dostali na Sloní ostrov – nehostinný kus skály v Jižním oceánu. Byli naživu, ale stále uvězněni stovky kilometrů od civilizace.

Hrdinská plavba na James Caird

Shackleton věděl, že na Sloním ostrově nemohou zůstat dlouho. S pěti muži vyplul v malém člunu James Caird na 1 300 kilometrů dlouhou plavbu přes rozbouřené moře směrem k Jižní Georgii, kde se nacházely velrybářské stanice. Plavba trvala 16 dní a posádka musela čelit obrovským vlnám, silnému větru a extrémnímu chladu.

Po přistání na Jižní Georgii však Shackleton zjistil, že jejich cesta ještě nekončí. Loď přistála na opačné straně ostrova, než kde se nacházely velrybářské stanice. Shackleton a dva muži tak překonali horský hřeben a po 36 hodinách nonstop pochodu konečně dorazili do civilizace.

Záchrana posádky

Shackleton neztrácel čas. Ihned zahájil několik záchranných misí, které však byly komplikovány špatným počasím a válkou v Evropě. Až v srpnu 1916, téměř dva roky od začátku expedice, dorazil Shackleton na Sloní ostrov s chilským remorkérem Yelcho. Všech 22 mužů na ostrově bylo naživu.

Osud lodi Aurora

Mezitím i druhá část expedice na lodi Aurora zažila své vlastní drama. Loď byla v roce 1915 odnesena bouří a posádka zůstala izolována na Rossově ostrově. Navzdory těžkým podmínkám dokázali připravit sklady zásob, jak bylo plánováno. Tato část expedice si však vyžádala tři oběti.

Závěr

Shackletonova Imperial Trans-Antarctic Expedition selhala ve svém původním cíli, ale zůstává jedním z největších příběhů o lidské vytrvalosti a odvaze. Loď Endurance se stala symbolem houževnatosti, a přestože ji led pohltil, její příběh přežil – stejně jako Shackleton a jeho muži.

Vrak plavidla Endurance byl objeven v roce 2022. Loď byla nalezena v hloubce 3008 metrů zhruba šest kilometrů od pozice zaznamenané jejím kapitánem Frankem Worsleym.  

Líbil se ti článek a chtěl bys podpořit tento blog? Je zde možnost zakoupit mou kávu Pirát Kafe, nebo poslat libovolný příspěvek zde.